Delší dobu jsem v hlavě postupně ladil několik obrázků s lidmi, kteří se jakoby nic pohybují na hladině vody. Jenže jak na to? Ideální lokalita se přímo nabízela na písáku nedaleko Pardubic, kde je uprostřed vody mělčina, voda maximálně po kolena, takže vezmeme pár bas na podložení a zázrak je hotový…

Člun, čtyři basy piv a neoprenové ponožky

Svolal jsem tým, do kufru jsme naládovali náš rodinný letitý nafukovací člun, basy od piv na vytvoření „dna těsně pod hladinou“ a hlavně něco na zahřátí:)

Pohyblivý písek

Během půl hodiny jsme měli člun nafouknutý, světla přichystaná a vyrazili jsme na člunu hledat „ostrůvek“. To se ale ukázalo jako nelehký úkol. Když jsme se vypořádali se zuřivě mávajícími rybáři, kteří neměli pro naše manévry přiliš pochopení, zjistili jsme, že mělčina není tam, kde má být. Po delší době, když už jsem začínal být nervóní z mizejcího příznivého světla, se dno objevilo v dosahu. Jenže ta mělčina byla nějak míň mělká než dřív. Jednoduše, bylo tam vody do pasu a na to naše chabé basy nestačily.

 Změna plánu

Nezbylo než se z prostředka písáku přesunout ke břehu a kompozici vymyslet jinak. Jedno pozitivum to mělo – nebudu muset fotit ze člunu a foťák bude v suchu a v bezpečí na břehu. Rozestavěli jsme světla a akce se rozjela. Za třičtvrtě hodiny jsme měli nafoceno a jsem v ten okamžik věděl, že i když jsme se odchýlili od původního plánu, fotky budou stát za to a že tenhle projekt bude mít ještě pokračování.