Návod na projížďku rychlostí světla je tu!

Prázdné osvětlené ulice nočního města. Ideální kulisa pro fotku ve stylu světelného tunelu!  Tenhle snímek jsem měl v hlavě už dlouho, ale znáte to – člověku se v noci málokdy chce naložit focení a vyrazit kroužit po městě… a i kdyby, chce to ještě řidiče!

Při plánování takové světelné tuneláže je potřeba zvážit / nachystat několik věcí: lokalitu, výbavu, řidiče. Nejdřív jsem plánoval, že bych to odřídil i nafotil, ale asi by to nebyl nejlepší nápad. I kdybych fotil s dálkovým ovládáním nebo s časovačem, je potřeba snímky průběžně kontrolovat a dolaďovat nastavení, což by se se řízením asi moc dobře kombinovat nedalo. Takže akce pro dva lidi.

Kde fotit?

Rovné silnice u obchoďáku se světelnými reklamami nebo vánočními světly

Správné místo ovlivní výsledný snímek víc než by se mohlo zdát. Zaprvé je potřeba, aby bylo v zorném poli dost světel; pokud možno s různou barvou, velikostí, popř. frekvencí – blikající diody dodají parádní efekt. Mně se osvědčilo centrum města u obchodního domu se světelnými reklamami. Výborný efekt taky dodají vánoční světla zavěšená nad silnicí (ale na ta se mi v dubnu čekat nechtělo).

Ohledně místa je velmi důležitá ještě jedna věc – rovné silnice. Fotit na jaře na rozmlácených pardubických silnicích se při prvním pokusu ukázalo jako nemožné a po návratu z terénu jsme sice měli několik fotek k krásnými světelnými stopami, ale buď byly kvůli drncání vlnité, nebo byl neostrý i interiér.

Na rozbitých pardubických silnicích vznikaly většinou podobné snímky. Ne že by kresba za oknem byla úplně nezajímavá, ale vyfotit interiér ostře na dlouhý čas na děravé silnici prostě nejde.

Museli jsme tedy asi po týdnu vyrazit ještě jednou a tentokrát jsem neponechal nic náhodě a interiér včetně řidičky jsem nafotil zvlášť v klidu se stejným nastavením jako jsem následně fotil světelné stopy. Výsledný snímek byl potom složený ze dvou.

Formulace „rovné silnice“ tady má ještě jeden význam. Přestože jsme řidičku a interiér pro jistotu fotili zvlášť, v klidu, stejně jsem se snažil při focení za jízdy dostat snímek, který by šel použít jako celek. A proto jsme hledali rovné úseky, kde není potřeba hýbat volantem, rukama a hlavou, protože by místo nich byly na snímku jen šmouhy. A ty 4 vteřiny jsou někdy zatraceně dlouhá doba…

Technika

Pevný stativ

Pro ostrý snímek potřebujeme, aby byl pohyb našeho foťáku vzhledem k interiéru vozu nulový. Proto použijeme kvalitní stativ, který navíc musíme ukotvit do co nejpevnějších míst (ne do měkké sedačky).

Dobré je dvě nožky stativu zapíchnout do prostoru pro nohy (samozřejmě cestujících vzadu! haha) a jednu mezi sedák a opěradlo (zadního sedadla), kde se dá často najít nějaký pevný bod. Jako geniální se ukázala u mého Manfrotto stativu možnost vysunout středovou tyč a přichytit ji vodorovně – tím bylo možné se vzhledem k ose stativu posunout ještě o něco víc dopředu. Podívejte se na umístění, které se mi osvědčilo.

Širokoúhlý objektiv

Rybí oko s ohniskem 8mm potom dovolilo zachytit interiér včetně bočních okének. Pro snímek jsem zvolil clonu f/10, ISO 1000 a čas expozice 4s. S časem je ale potřeba manipulovat podle rychlosti jízdy a množství světel okolo. Během obou našich vyjížděk jsem používal časy od 2,5 do 6 sekund, ale ty čtyři se většinou osvědčily nejvíc. Fotil jsem zrcadlovkou Nikon D7100, backstage snímky jsou z GoPro a z telefonu.

Jak rychle „jede“ světlo?

No a když je všechno nastaveno, stačí už jenom jezdit a jezdit. A vzhledem k tomu, že v Pardubicích není těch pestrobarevně osvětlených míst moc, jezdili jsme pořád dokola kolem jednoho bloku, až jsme vzbudili pozornost nejdříve městských a později i státních policistů:) Pokud byste čekali, že pro takový snímek je potřeba jet na plný plyn, asi vás zklamu, většinou jsme se pohybovali rychlostí mezi 40 a 50 km/h. A zhruba za hodinu, chvíli před půlnocí, bylo dílo hotovo.

Galerie

Podívejte se na další backstage snímky. Mimochodem z první fotky je patrné, že parádní světelné stopy vznikají nejen na rovince, ale třeba i na kruháku.

A abych nezapomněl – velké poděkování za trpělivost a mimořádné řidičské schopnosti patří mojí ženě Leničce, která mimochodem nesnáší jakékoli snímky focené na dlouhý čas! :D